Ano, doma je možno na dálku zapnout klimatizaci a přijít do příjemně chladného prostředí. Kdo nemá klimatizaci, ať už z důvodů finančních či jiných, zastrčí do zásuvky vidlici ventilátoru a ten také pomáhá vedro přečkat. A do další zásuvky dáme ještě malý stolní ventilátor a je nám hej. Elektřina teče proudem a zdá se, že se zásuvky tím fofrem rozpustí.
V zimě dochází k jinému extrému, když je venku mráz jako na Sibiři. Také se spěchá domů do teplíčka. Ale protože zase z různých důvodů není klasické topení, nebo nefunguje, zapíná sedo zásuvky zase vidlice, ale tentokrát od jiného spotřebiče, a to ohřívače vzduchu. Nebo prostě nějaké tělesa, které vydává teplo. A zásuvka to opět musí ustát. Jinak by byla k ničemu.
Starší elektrikáři si jistě pamatují, že bývaly i dvě zásuvky těsně nad sebou. Nevím proč to tak být nesmí, ale prostě nesmí. Takže máme více zásuvek po obvodu bytu a nejlépe na každé zdi jednu. Každá tato zásuvka má kryt, který tvoří rámeček, ve kterém jsou díry. To abychom se dostali do zdi, kde ústí dráty, a odkud budeme energii odebírat.
Zásuvkám se nevěnuje až taková pozornost jako vypínačům, většinou jsou někde za skříní, nebo prostě nejsou na očích. Ale když už ano, jistě byste chtěli, aby ladily se stěnou. Proto se podívejte na zásuvky Schneider, které jsou k dispozici v opravdu velkém množství barevných variant. Takže pokud je chce sladit se stěnou či barvou něčeho jiného, nebudete mít žádný problém.
V kuchyni jsou zásuvky, tedy ne všechny že ano, umístěny zhruba do poloviny výšky člověka. Sem se zastrkují vidlice například elektrických kávomlýnků, mini vysavačů, šlehačů hnětačů a já nevím čeho ještě. V kuchyni je pára, do zásuvky stále něco strkáme a vytahujeme, takže je to pro ni velká zátěž. Proto i zde doporučují technici přes elektrikuzásuvky stejného výrobce. Protože jsou prostě kvalitní.