Co vlastně chceme od menz? Pro mnohé studenty je to místo, kde se levně najedí, a celkem na ničem jiném jim nezáleží. Pro jiné je to krajní řešení, když mají hlad a nemají moc času. A hodně lidí prohlašuje, že kdyby si měli vybrat mezi menzou a hladem, vyberou si hlad. Opravdu jsou menzy tak strašné? Především, nikdo nečeká, že se školní kantýna pokusí konkurovat špičkovým restauracím nebo kuchyni od maminky. Většina lidí tam chodí s cílem dobře a levně se najíst v situaci, kdy má člověk na oběd půl hodiny. Co mohou menzy udělat pro své strávníky. Především, mnoho těchto jídelen se řídí tím, že čím více jídla, tím lépe. Já se ale osobně raději spokojím s menší porcí, po které se mi ale nebude dělat nevolno. Raději dvě dobře udělané brambory nebo tři slušné knedlíky než dvojnásobné množství rozvařených, nedovařených nebo jinak nedotažených chudáčků.
Mnoho studentů také menzy nevyužívá proto, že mají specifické stravovací požadavky. Mezi mladými lidmi přibývá vegetariánů, veganů, těch, co odmítají lepek nebo kravské mléko. Je jasné, že školní kantýna nevyhoví všem, ale pokud je jediným bezmasým jídlem dne oschlý salát, tak to jistě dost hladových strávníků odradí. Menzy by se alespoň občas měly podívat do světa, a zkusit do jídelníčku zakomponovat některé nové potraviny.
Třeba pomazánka z cizrny, takzvaný humus, je levná, jednoduchá na výrobu, a dobré. Nebo červená čočka, která na rozdíl od své zelené sestry nenadýmá, nebo dýně. Obrazu menz by jistě také pomohlo, kdyby v souladu s celosvětovým trendem vařily z lokálních, sezónních surovin. Jistě, nikdy to nebude stoprocentní, ale proč do sebe cpát UHO s knedlíkem nebo rozvařenou rýží, když venku zrají jahody a cukety? Kromě lepšího obrazu u studentů to může také vést k úsporám v kuchyni, protože kuchyně nebude utrácet za drahé potraviny z dovozu.