Čím dál více se moderní architektura vrací k přírodním materiálům, kterým je především dřevo. Tento materiál se nepoužívá pouze u dřevostaveb, ale i jako vhodný prvek pro zděné stavby.
– U nich se používá pro optické odlehčení vyšších pater i pro stavbu vikýřů a štítů šikmých střech.
Stavitelé rozhodně doporučují využití lokálních zdrojů dřeva. Dovoz exotických druhů, které jsou trvanlivější, může být v rozporu s ekologickým názorem stavebníků. Pro použití místních zdrojů hovoří i cenová dostupnost. Z tohoto hlediska je nejvhodnějším druhem dřeva smrk nebo borovice. Modřín už spadá do kategorie cenově náročnějších.
Vlhko dřevu škodí
Jestliže se rozhodneme pro dřevěné prvky na fasádě, rozhodně musíme mít na mysli jednu okolnost. Dřevu škodí nadměrná a trvalá vlhkost.
· Je tedy nevhodné přímé sousedství s materiály, které vlhkost udržují.
· K těm patří například zdivo nebo omítky.
Naprosto běžnou záležitostí je dnes impregnace dřeva, které na stavbu domu použijeme.
Impregnace je provádí za účelem
– zabránění vniku dřevokaznému hmyzu
– napadení houbou a plísní.
Impregnace má ale svá omezení. Musí se používat pouze v takovém množství, aby neškodila budoucím obyvatelům domu. Proto se odstupuje od natírání fasád vyjetým motorovým olejem a používání dřevěných železničních pražců. Nejmenší účinnost mají obyčejné nátěry.
Většího účinku lze dosáhnout tlakovou průmyslovou impregnací. Ale ani v tomto případě nemáme nad škodlivinami zcela vyhráno. Dřevo pracuje neustále a například vysycháním vznikají různé praskliny, které jsou pro škůdce jako otevřené dveře. Jestliže chceme, aby naše dřevěná fasáda vydržela co nejdéle, musíme ji především ochránit před vodou, která jí velice škodí. Stavebníci doporučují návrat ke střešním přesahům a soklům, které měly za úkol samotný dům před odstřikující vodou ochránit.